Obnova u Matúše, strastiplná cesta a gigantické akvárium
Občerstvit duši, navštívit Matúše, společně prožít příjemný víkend. To byly hlavní cíle, se kterými jsme vyrazili do Èeského Brodu, kde nyní jako kněz působí náš dlouholetý kamarád Matúš Kocian.
Dostávaly-li mě na malém táboře do úzkých situace, kdy dětem půl hodiny trvalo, než utvořily útvar, ve kterém bychom mohli vyrazit do lesa, netušil jsem, že opravdovou lekci dostanu se skupinkou převážně dospělých a ve většině případů vysokoškolsky se vzdělávajících Matějáků:)
Èas srazu byl stanoven na 15:45. V tu dobu jsme před farou byli pouze tři. Já, Tonda a Gabča. Vyrazili jsme tedy směrem na zastávku a monitorovali okolní terén, neskýtá-li náhodou další případné účastníky našeho podniku.
Na zastávce busu nás bylo již o poznání víc, přesněji tuším sedm. Kdosi nejmenovaný si však odskočil koupit cosi na zub k Albertu a další dva dobrovolníci se nabídli, že na něho počkají. Takže: 7-3=4; ve čtyřech jsme vyrazili na Masaryčku koupit lístky.
Na Hradčanské se naše skupinka rozrostla o Verču a Matese, aby se následně o dva členy zúžila. Takže: 4+2-2=4; dál jsme pokračovali opět ve čtyřech.
Vše vyvrcholilo v metru, kde se v tlačenici dezorientovali a následně ztratili další dva výletníci, a dokončili tak totální diasporu našeho průzkumného týmu.
Ale co se nestalo! Ve chvíli, kdy už jsem v to ani nedoufal a připravoval si nejrůznější verze podivného rozkladu našeho společenství, které bych předložil Matúšovi a které by byly alespoò trochu důvěryhodné, jsme se najednou všichni zázračně sešli. A tak jsme nakonec odjeli kompletní!
V Èeském Brodě jsme zamířili rovnou na mši svatou a poté strávili příjemný večer, kterého se na Matúšovo pozvání zúčastnily společenství téměř z celé republiky. Dorazili nám již dobře známí Kolíòáci, mládežníci z Brna a pochopitelně také zástupci českobrodského klubu.
Matúš nám také představil svůj malý vodní svět, který si jako milovník akvaristiky na faře vybudoval. No, zas tak malý svět to teda nebyl, abych byl přesný. Akvárium o objemu 600 litrů nás vskutku zbavilo slov a uvedlo do naprostého úžasu.
Na sobotní dopoledne byla naplánovaná duchovní obnova přímo v tamějším kostele sv. Gotharda, kterou si připravil Matúšův dobrý kamarád a brněnský páter Hynek Šmerda.
Po obnově jsme se vydali na farní zahradu. Zatímco jsme skládali do garáže dřevo, z oken kuchyně se linula vábivá vůně italských špaget s mega olivami. Oběd v Matúšovo režii byl opravdový zážitek!
Odpoledne jsme podnikli výpravu do nedalekých Tismic, které jsou proslulé nádherným malebným kostelíkem, jenž skrývá, nyní už pouze kopii, Tismické Madony.
Večer jsme s Matúšem společně povečeřeli a usedli do křesel, abychom zhlédli film o Donu Boskovi. Zklamala nás však technika a zcela nový DVD přehrávač se nakonec přemluvit nenechal. Poseděli jsme tedy, popovídali, rozloučili s Matúšem a místními a vyrazili zpět do Prahy.
Cesta domů proběhla ku podivu bez komplikací, první účinky duchovní obnovy se tedy dostavily vskutku bleskově
Díky všem zúčastněným, a Matúšovi zvláš, za příjemně prožitý víkend!
Dostávaly-li mě na malém táboře do úzkých situace, kdy dětem půl hodiny trvalo, než utvořily útvar, ve kterém bychom mohli vyrazit do lesa, netušil jsem, že opravdovou lekci dostanu se skupinkou převážně dospělých a ve většině případů vysokoškolsky se vzdělávajících Matějáků:)
Èas srazu byl stanoven na 15:45. V tu dobu jsme před farou byli pouze tři. Já, Tonda a Gabča. Vyrazili jsme tedy směrem na zastávku a monitorovali okolní terén, neskýtá-li náhodou další případné účastníky našeho podniku.
Na zastávce busu nás bylo již o poznání víc, přesněji tuším sedm. Kdosi nejmenovaný si však odskočil koupit cosi na zub k Albertu a další dva dobrovolníci se nabídli, že na něho počkají. Takže: 7-3=4; ve čtyřech jsme vyrazili na Masaryčku koupit lístky.
Na Hradčanské se naše skupinka rozrostla o Verču a Matese, aby se následně o dva členy zúžila. Takže: 4+2-2=4; dál jsme pokračovali opět ve čtyřech.
Vše vyvrcholilo v metru, kde se v tlačenici dezorientovali a následně ztratili další dva výletníci, a dokončili tak totální diasporu našeho průzkumného týmu.
Ale co se nestalo! Ve chvíli, kdy už jsem v to ani nedoufal a připravoval si nejrůznější verze podivného rozkladu našeho společenství, které bych předložil Matúšovi a které by byly alespoò trochu důvěryhodné, jsme se najednou všichni zázračně sešli. A tak jsme nakonec odjeli kompletní!
V Èeském Brodě jsme zamířili rovnou na mši svatou a poté strávili příjemný večer, kterého se na Matúšovo pozvání zúčastnily společenství téměř z celé republiky. Dorazili nám již dobře známí Kolíòáci, mládežníci z Brna a pochopitelně také zástupci českobrodského klubu.
Matúš nám také představil svůj malý vodní svět, který si jako milovník akvaristiky na faře vybudoval. No, zas tak malý svět to teda nebyl, abych byl přesný. Akvárium o objemu 600 litrů nás vskutku zbavilo slov a uvedlo do naprostého úžasu.
Na sobotní dopoledne byla naplánovaná duchovní obnova přímo v tamějším kostele sv. Gotharda, kterou si připravil Matúšův dobrý kamarád a brněnský páter Hynek Šmerda.
Po obnově jsme se vydali na farní zahradu. Zatímco jsme skládali do garáže dřevo, z oken kuchyně se linula vábivá vůně italských špaget s mega olivami. Oběd v Matúšovo režii byl opravdový zážitek!
Odpoledne jsme podnikli výpravu do nedalekých Tismic, které jsou proslulé nádherným malebným kostelíkem, jenž skrývá, nyní už pouze kopii, Tismické Madony.
Večer jsme s Matúšem společně povečeřeli a usedli do křesel, abychom zhlédli film o Donu Boskovi. Zklamala nás však technika a zcela nový DVD přehrávač se nakonec přemluvit nenechal. Poseděli jsme tedy, popovídali, rozloučili s Matúšem a místními a vyrazili zpět do Prahy.
Cesta domů proběhla ku podivu bez komplikací, první účinky duchovní obnovy se tedy dostavily vskutku bleskově
Díky všem zúčastněným, a Matúšovi zvláš, za příjemně prožitý víkend!
YouTube - videa, zázn.